4. Kultivace původců infekčních nemocí


Obr. 4.1 Růstová křivka. Pozn. 1. koncentrace buněk [log], 2. čas, A. lag fáze B. exponenciální fáze růstu, C. stacionární fáze, D. fáze umírání buněk



Obr. 4.2 Živný bujón: Zkumavka se živným bujónem (vlevo) a zakalený bujón s kulturou Escherichia coli (vpravo) po kultivaci v termostatu přes noc.



Obr. 4.3 Schéma rostoucí kultury na agaru. Vzorek byl ředěn postupně roztíráním kličkou. Pro každý krok (1–3) se použila sterilní klička. Po kultivaci v termostatu přes noc je vidět splývavý růst kolonií (1,2) nebo jednotlivé kolonie (3). Velikost posledních kolonií pravděpodobně souvisí s větším množstvím živin.



   
   

Obr. 4.4 Kolonie Staphylococcus aureus na živném agaru (A), detail (B), obohacená půda – krevní agar (C), detail (D)



   

Obr. 4.5 Kolonie enterobakterií na živném agaru (např. Salmonella species, Escherichia coli) (A), diagnostická půda – Endo agar a kultura Escherichia coli štěpící laktózu (B) a kultura Salmonella species (C), která neštěpí laktózu.



   
   

Obr. 4.6 Diagnostická půda na průkaz kvasinek Candida albicans (A), detail (B), kandidy jiných druhů (C. non-albicans) netvoří typické zabarvení, např. Candida krusei má suché drsné zelené kolonie (C), detail (D)



   

Obr. 4.7 Acidorezistentní tyčinky se barví červeně – Mycobacterium species ve sputu pacienta (A); morula a jednotlivé bakterie Anaplasma phagocytophilum v neutrofilu z krve pacienta (B)